Prof. RNDr. František Vácha, Ph.D.

Šumava

Šumava nepotřebuje výkyvy z extrému do extrému, změny ve strategii s každým novým ministrem životního prostředí, s novou vládou, poslaneckou sněmovnou nebo Zastupitelstvem Jihočeského kraje. Šumavě neprospěje masivní experimentování, ani masivní kácení, obojí v záměru nějakého „dobra“. Šumava je výjimečná divoká příroda, ale také domov mnoha lidí, není to místo na okraji, ale ve středu Evropy. Tak k ní také musíme přistupovat a hledat kompromisy.

Šumava potřebuje především jasná a střízlivá pravidla, která se nemají snažit udělat z celé Šumavy divočinu nebo naopak zcela kulturní krajinu. Šumava potřebuje po letech válek především oddych a střízlivé zhodnocení situace. Je třeba jasně a dlouhodobě stanovit rozsáhlé a scelené plochy divočiny a jejich trvalou ochranu a stejně tak území, kde lze rozvíjet lidskou aktivitu. Roztroušené ostrůvky divočiny uprostřed hospodářských lesů, celkově roztříštěné území, které nelze ani dobře chránit ani dobře obhospodařovat, je jen zdrojem svárů, kde se někdy (doslova) bojuje o každý strom.

Na Jihočeské univerzitě se problematikou Šumavy z mnoha pohledů zabývá řada skutečně renomovaných odborníků. Jsem přesvědčen, že by se mělo naslouchat především jejich hlasu, nikoli hlasu lobbistů či aktivistů.